bacat
[bacat]
(3. j. bacá, rozk. bacej, čin. bacal, trp. bacán, podst. jm. bacání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi
1. (kdo bacá koho4; koho4 {čím; kam})
údery zasahovat člověka nebo jiného živého tvora syn. bít 1, tlouct:
bacat nezbedné dítě na zadeček
Bacal pejska rukou.
Ty ty ty, to se nedělá, bacat holčičky!
2. (kdo bacá do čeho; čím do čeho)
údery zasahovat, tlouct:
bacat do stolečku
Dcerka už umí bacat ručičkama do věcí zavěšených nad ní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bacat]
(3. j. bacá, rozk. bacej, čin. bacal, trp. bacán, podst. jm. bacání)
sloveso nedokonavé
v komunikaci s dětmi
1. (kdo bacá koho4; koho4 {čím; kam})
údery zasahovat člověka nebo jiného živého tvora syn. bít 1, tlouct:
bacat nezbedné dítě na zadeček
Bacal pejska rukou.
Ty ty ty, to se nedělá, bacat holčičky!
2. (kdo bacá do čeho; čím do čeho)
údery zasahovat, tlouct:
bacat do stolečku
Dcerka už umí bacat ručičkama do věcí zavěšených nad ní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)